Nová pravidla World Athletics pro výrobu běžeckých bot

Autor: INEOS / NIKE
V pátek 31. Ledna vydala asociace World Athletics (ex IAAF) sérii pravidel, které omezují konstrukci běžeckých bot. Diskuzi na toto téma vyvolal především projekt INEOS 1:59 challenge při kterém Eliud Kipchoge zaběhl ve Vídni 42 kilometrů pod magickou hranicí dvou hodin. K tomu mu kromě střídajících se vodičů a vodicího auta pomáhal i speciální prototyp závodních bot Nike AlphaFLY.

Tyto boty měly údajně mít extrémně vysokou vrstvu tlumení (přes 40 mm), tři do sendviče poskládané karbonové pláty a dvě vzduchové kapsle pod příčnou klenbou. Jak to bylo ve skutečnosti ale nikdo neví, protože Nike si svá tajemství střeží opravdu důkladně. Všechny informace o této botě pocházely z uniklých projektových ski a jak se později ukázalo, nebyly úplně přesné.

Globální zrychlení maratonských časů

Kromě INEOS 1:59 se ale paralelně odehrával na maratonských tratích ještě jeden příběh. Drtivá většina atletů na pódiových umístěních všech větších maratonů měla na nohou běžně dostupné závodky Nike Vaporfly NEXT% (případně starší verzi 4%) a průměrné časy vítězů začaly radikálně klesat. Ostatně výrazného snížení se v posledních letech nevyhnul ani světový rekord a nejrychlejší světové časy v maratonu vůbec.

O tom, jak fungují karbonové závodní boty a v čem spočívá jejich kouzlo se dočtete i na Botárně.

Před vánoci dokonce vyšla zajímavá studie NY Times, která se tomuto fenoménu v posledních měsících intenzivně věnovala. Nejdůležitěší pasáž zní takto:

“We found that a runner wearing the most popular versions of these shoes available to the public — the Zoom Vaporfly 4% or ZoomX Vaporfly Next% — ran 4 to 5 percent faster than a runner wearing an average shoe, and 2 to 3 percent faster than runners in the next-fastest popular shoe. (There was no meaningful difference between the Vaporfly and Next% shoes when we measured their effects separately. We have combined them in our estimates.)

This difference is not explained by faster runners choosing to wear the shoes, by runners choosing to wear them in easier races or by runners switching to the shoes after running more training miles. In a race between two marathoners of the same ability, a runner wearing these shoes would have a significant advantage over a competitor not wearing them.”

Celý článek včetně přehledných grafů si můžete přečíst na webu NY Times.

Těžká práce pro World Athletics

Po tom všem byl tlak na WA opravdu obrovský a specialisté i široká veřejnost byli ve velkém očekávání, jak se k celému problému atletická asociace postaví.

Upřímně řečeno, nechtěl bych být na jejich místě a to hned z několika důvodů.

Definování nefér výhody

Hlavním důvodem je, že vybraná komise s omezenými zdroji měla za úkol ve velmi krátkém čase přijít na to, co přesně uvnitř nových Nike závodek poskytuje onu diskutovanou nefér výhodu a tento prvek zakázat. Samotný zákaz ale přitom v ideálním případě nesměl ovlivnit další přirozený vývoj běžeckých bot.

Na první pohled to možná nezní až tak zle. Je ale potřeba si uvědomit, že stejná otázka - jak vytvořit botu tak ,aby byla co nejrychlejší - trápí vývojáře běžeckých bot už desítky let a až nyní se Nike povedlo udělat významnější krok. Tento krok byl ale vykoupen několika lety vývoje a miliony dolarů investicí do vědců, vývoje materiálů, testování …

Od komise WA se nyní čekalo, že v několika lidech během několika týdnů rozklíčuje celé tajemství rychlých bot a nastaví přesná pravidla pro všechny. 

Omezení konkrétních materiálů

Pojďme se ale přesunout ke konkrétním problémům. Na fenomén VarporFly byla v posledních letech vypracována celá řada studií, takže komise přece jen měla materiál, na kterém by se dalo alespoň rámcově stavět. Nejpřesnější analýzy se shodují na tom, že klíčem k úspěchu je kombinace zakřivené karbonové desky a vysoké mezipodešve z lehké pěny s extrémní energetickou návratností (+- 90%).

Co si s tím ale počít? Zakázat karbon, nebo tvrzené výztuhy obecně? Ty jsou v botách odjakživa a takový zákaz by byl velmi těžko uchopitelný a navíc krátkozraký, protože karbon je sice sexy téma, ale sám o sobě žádnou zázračnou pružinu nepředstavuje. 

Zakázat novou pěnu ZoomX (Pebax), nebo omezit maximální energetickou návratnost? Nedokážu si představit, jak by to fungovalo v praxi a navíc by se tím zastavil jakýkoliv vývoj nových materiálů. Pěna sama o sobě žádnou energii nedodává, pouze minimalizuje ztráty.

Zakázat běžně dostupné boty?

Řekněme, že i tuto překážku by komise WA překonala a našla by způsob, jak současné technologie uvnitř nejrychlejších bot světa omezit. Pořád by ale zbýval jeden zásadní problém k vyřešení. Nike. Dokážete si představit, že by WA vydala zákaz používání běžeckých bot tohoto sportovního giganta, aniž by z ní Nike nevysoudil poslední dolar? Já ne a má úvaha byla v tomto případě správná, jak ukazují samotná pravidla.

Nová pravidla World Athletics

Ty se skládají ze třech hlavních bodů.

1) Maximální výška mezipodešve je omezena na 40 mm

2) Uvnitř mezipodešve je povolen pouze jeden karbonový plát, nebo více plátů v ledné linii

3) Boty se stávají “legální” pro použití při závodě po 4 měsících od uvedení na trh.

Kompletní znění pravidel si můžete přečíst na webu World Athletics.

Reálný dopad pravidel na běžecký svět

Co tahle omezení přinesou v praxi? Ve skutečnosti vůbec nic. Tyto tři body jsou velmi pečlivě nastaveny tak, aby se do nich všechny současné závodní karbonové boty pohodlně vešly. Nike VaporFly NEXT% má přesně 40 mm mohutnou mezipdešev v patě a na trhu už je dlouho. Zákaz se nedotkne dokonce ani kontroverzního prototypu AlphaFLY, protože původní informace o třech paralelně umístěných karbonových plátech se ukázaly jako fake leak a produkční verze má pouze jeden plát. Kouzlo nových AlphaFLY by se mělo odehrávat ve dvou vzduchových kapslích v přední části tlumení. Těchto kapslí (s údajně vyšší energetickou návratností, než ZoomX) se ale žádný zákaz ani vzdáleně nedotýká.

Jediné, čeho WA dosáhla bylo vyautování Adidasu. Protože jeho prototyp Adizero Racer má údajně mohutnost 50 mm. I tak by díky pravidlu 4 měsíců bylo pro adidas extrémně náročné a nákladné stihnout s novou botou olympiádu. Nejzazší termín uvedení boty na trh je pro případné použití v Sapporu 9. dubna.

Kontroverzní pravidlo 4 měsíců

Právě pravidlo 4 měsíců vidím jako velmi kontroverzní. Nike je nyní v situaci, kdy jeho osvědčené boty dominují trhu a vývoj novinek je mnohem dál, než u ostatních značek. Důkazem je i pár hodin staré představení nové závodní kolekce (včetně AlphaFLY, přepracovaných treter a pár dalších už od pohledu proklatě rychlých bot), která má do obchodů přijít koncem února.

Sériově vyrobit novou botu a dostat jí do obchodů není úplně jednoduchá věc a celý proces trvá několik měsíců. Tím, že na konci ledna přišla WA s novými pravidly musí všechny značky kromě Nike pořádně šlápnout na plyn a utratit v továrnách a za přepravu nemalé množství peněz, aby byly schopni posunout launch novinek z léta na přelom února a března. Jinak by totiž všechna jejich práce byla zbytečná a olympiáda by se nestihla.

Dá se tak očekávat, že v únoru a březnu se hromadně objeví limitované edice a omezené sad kusů v hlavních amerických obchodech. Nová pravidla nijak nedefinují v jakém množství musí být bota vyrobena a jestli má jít koupit na všech kontinentech. Této skuliny půjde velmi dobře využít. Minimálně v letošním roce, než se výrobní proces neoptimalizuje, aby byl v souladu s novými pravidly.

Co vidím jako zásadní problém pro všechny značky kromě Nike je skutečnost, že přišli o možnost testovat prototypy na svých elitních atletech v reálných podmínkách závodů. To byla jedna z mála možností, jak flexibilně reagovat na konkurenci a průběžně pracovat na nových konstrukcích a technologiích. Nově tak zbývají pouze laboratorní testy a tréninkové použití. Současné nastavení pravidel tak pomáhá spíše vybudovat ofajfkovaný monopol, než že by jakkoliv pomáhala nastavit rovné podmínky pro všechny sportovce.

Pravidla ano, ale...

Na závěr je potřeba říct, že uvažování o pravidlech pro běžecké boty určitě není od věci. Nastavit rámcová pravidla, abychom se za pár let nedostali do absurdní situace, kdy budou boty běhat za nás je chválihodná činnost. Současná podoba pravidel je ale velmi vágní, nijak nevysvětluje proč byla zvolena právě tato omezení a celé to působí dojmem, že se snaží zakonzervovat status quo (jeden karbonový plát, maximální mohutnost tlumení), aniž by vlastně tušili, kterým směrem se má vývoj posouvat dál. Vzhledem k prostředkům a omezenému času se ale není čemu divit.

Pokud bych si měl tipnout směr vývoje, pak bych si vsadil na vývoj nového tlumicího materiálu, který poskytne identickou energetickou návratnost ve výrazně nižší vrstvě. A nové Zoom kapsle v AlphaFLY vypadají jako krok přesně tímto směrem. Snížení hmotnosti a rozšíření na větší plochu už je otázka času. Současná verze pravidel proto doufám není poslední a nezbývá, než doufat, že se brzy dočkáme sofistikovanější novely.

Komentáře